|
| Požíváním nápojů člověk v rámci pitného režimu přijímá vodu. Člověk (v závislosti na tělesné hmotnosti, věku a vykonávané činnosti) potřebuje denní příjem tekutin v rozsahu 1500 ml (dítě s tělesnou hmotností 20 kg) do 3000 ml (dospělý). Tato potřeba by měla být pokryta nápoji, voda, obsažená v potravinách se obvykle do běžné bilance tekutin nezapočítává. Podle teploty při servírování se nápoje dělí na teplé a studené. Podle obsahu a složení se nápoje označují jako mléčné, ovocné, tonizující, nápoje colového typu, kávoviny, čaje a další. Podle způsobu podávání se studené nápoje dělí na lahvované (podávané v láhvi), rozlévané (z větších balení), točené (pomocí výčepní stolice nebo jiné dávkovací technologie), postmixové (připravované strojně z koncentrátů) a balené. Horké nápoje se obvykle připravují kuchyňským způsobem nebo se postmixují z koncentrátů. Studené nápoje se dále dělí na sycené a nesycené, v závislosti na tom, zda je při výrobě nápoj sycen kysličníkem uhličitým. Pro ovocné nápoje platí závazné označení podle podílu přírodní ovocné šťávy nebo koncentrátu (koncentrát je vylisovaná a zahuštěná ovocná šťáva, do níž bylo při výrobě nápoje vráceno stejné množství vody, které bylo při koncentraci odstraněno).
Pivo je kvašený alkoholický nápoj hořké chuti vyráběný v pivovaru z obilného sladu, vody a (nikoli nezbytně, ale většinou) chmele pomocí pivovarských kvasinek. Pivo je považováno za jeden z českých symbolů a od roku 2008 je název české pivo chráněno jako zeměpisné označení. Pivo je možno používat jako nápoj vhodný k utišení žízně, ale též pro jeho nutriční hodnotu, především vhodnou vyváženost iontů a minerálních látek, vitaminů a polyfenolů (flavonoidů) s antioxidačním účinkem. Příznivé účinky piva na lidský organismus se mohou projevit při jeho střídmé konzumaci, kdy nepřevažují negativní účinky alkoholu. Pivo obsahuje hořké chmelové látky, které mají pozitivní vliv na sekreci žluči, která přímo podporuje trávení. Současně výrazně podporuje chuť k jídlu, což může vést při nestřídmé konzumaci pokrmů k nárůstu tělesné hmotnosti. Čím vyšší obsah flavonoidů pocházejících z obilnin a chmelu pivo obsahuje, tím vyšší je jeho antioxidační účinek.11 Obsah flavonoidů zvyšujeme delší a intenzivnější extrakcí sladu, zvýšením množství sladu, resp. přidáním sladu nebo výtažku z dalších obilnin a obilovin, u bylinných a ovocných piv rovněž z bylin a ovoce. Z různých druhů ovoce nejvyšší antioxidační účinky mají flavonoidy ostružin a malin. Barvení kulérem (karamelem) nebo pražením sladu je sice pro pivo charakteristické, avšak antioxidační hodnotu piva nezvyšuje.10 Ovšem ovocné šťávy (nebo přímo samotné ovoce) obsahují větší počet flavonidů, aniž by obsahovaly alkohol.12 Uvádí se, že konzumace piva má příznivé účinky na dobrou náladu, podporu krevního oběhu, snížení rizika srdečních příhod a působí proti vysokému krevnímu tlaku. Konzumace piva může vést k rozvoji alkoholismu s poškozením zdraví. Avšak nejen alkohol, ale jiné látky dlouhodobou konzumací způsobují především tato onemocnění a zvýšenou úmrtnost: cirhóza jater, kolorektální karcinom, karcinom prsu, diabetes mellitus13 a další.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org |
